Základní opáčko 4: pomni, abys nezapomněl
Aneb psaní -mě- x -mně- ve slovech
Poprvé publikováno na Triumvirátu 18.5.2018V minulém Základním opáčku jsme se podívali na problematické psaní zájmen a to včetně správného užívání tvarů zájmen první osoby jednotného čísla, tedy tvarů mě, mne a mně.
Dnes bych se ráda zaměřila na psaní mě a mně ve slovech – přiznám bez mučení, v tomto sama mnohdy tápu a jsem vděčná, když mi můj textový editor špatně napsané slovo podtrhne.
Ale co když ho nepodtrhne, že?
Takže jak na to, co si zapamatovat a na co nezapomenout?
V kořeni slova píšeme vždy MĚ.
(pro zopakování: kořen je ta část slova, která je pro všechna příbuzná slova společná)
Příklad:
Změna – změnit – pozměněný – proměnná – nezměnitelný – měnič apod. = kořen je stále měn.
Podobně: Mělník, mělčina, měl, rozmělněný, smět, smělý, nejsmělejší, měkký, rozměklý, měkkýš, nejměkčejší, město, městský, náměstí atp.
V koncovkách podstatných jmen píšeme zpravidla -mě:
Příklad: v domě, na stromě, čelí pohromě, v zimě atp.
Na rozhraní částí slova píšeme -mě- nebo -mně- podle toho, zda v odvozeném slově slyšíme souhlásku -n.
U příslovcí je vhodné říct si tvar přídavného jména v prvním stupni, stejně jako při psaní druhého a třetího stupně přídavných jmen.
Například:
rozumně je utvořeno od přídavného jména rozumný – zde n slyšíme, píšeme tedy mně – a stejně tak ve 2. stupni přídavného jména rozumnější a ve 3. stupni nejrozumnější
zimně – od přídavného jména zimní – opět n slyšíme – píšeme mně – a ve druhém a třetím stupni přídavného jména pak zimnější / nejzimnější
ohromně – je utvořeno od přídavného jména ohromný – opět n slyšíme – píšeme mně – a ve druhém a třetím stupni přídavného jména pak ohromnější / nejohromnější
ALE:
zřejmě – je utvořeno od přídavného jména zřejmý – zde n neslyšíme, píšeme tedy mě – druhý a třetí stupeň přídavného jména pak zní: zřejmější / nejzřejmější
vědomě – je utvořeno od přídavného jména vědomý – souhlásku n opět neslyšíme, píšeme tedy mě – druhý a třetí stupeň přídavného jména zní: vědomější / nejvědomější
POZOR na záludné přídavné jméno tamější – můžeme si sice říct tamní a uslyšíme tam n, ale přídavné jméno tamější je totiž utvořeno z příslovce tam a přípony – ější.
Pokud váháme, zda napsat -mě- či -mně- u sloves či podstatných jmen slovesných, pomůže říct si, jak zní třetí osoba jednotného čísla.
Příklad:
rozumět – 3. os. č. j. = rozumí
umět – 3. os. č. j. = umí
zatmění slunce – od slovesa zatmít – 3. os. č. j. je zatmí
ALE: zatemnění oken – od slovesa zatemnit, 3. os. č. j. je zatemní
domněnka – od slovesa domnívat se – 3. os. č. j. je domnívá se
Jde o slova:
vzpomněl
připomněl
opomněl
zapomněl
rozpomněl
zapomnětlivý
pomněnka
Pomůckou k zapamatování je tato věta: Pomni, abys nezapomněl, že ve slově pomněnka píšeme vždy mně.
Nakonec, ono to vlastně není až tak složité, že?
Každopádně: budete-li u něčeho váhat, rozhodně nezaškodí nahlédnout do Jazykové příručky.
Komentáře
Okomentovat